For Kids
Škola, základ života - aneb, když se objeví problémy PDF Tisk Email
Napsal uživatel Jana Abelson Tržilová   
Čtvrtek, 01 Prosinec 2011 11:47
hryPrvňáčci na základní škole už za sebou mají několik týdnů. A právě teď se mohou vyskytnout počáteční potíže s učením, první neúspěchy a nechuť chodit do školy. Co s tím?
V první řadě nepropadat panice. Nástup do první třídy je obrovskou změnou obrovská změna v jeho životě a určitě mu chvíli potrvá, než se s ní vyrovná. Na druhé straně u prvňáčků se celkem brzy dají vypozorovat různé typy poruchy učení a bylo by dobré je včas začít řešit.

Důležitá je spolupráce

Některé děti procházejí základní školou bez problémů a všechno učivo zvládají bez sebemenšího zaváhání. Jiné potřebují pro pochopení a vstřebání informací více času a snahy. Pokud má naše dítě ve škole potíže, je vždy velmi užitečné navštívit pedagogicko-psychologickou poradnu. Plán, jak pomoci dítěti, který nám předloží psycholog, je pak vhodné prokonzultovat i s učitelem. Řada drobných poruch učení, které se včas zachytí, časem téměř odezní. Jen je třeba dítěti vytvořit správný učební režim. Záleží ovšem na vstřícném postoji školy a dostatečné trpělivosti rodičů.

Jak pomoci při učení?

Nechejte dítě mluvit. Ať vám poví, co všechno má na dnešek za domácí úkoly. Někdy to může pomoci překonat nechuť k úkolům – dítě si na začátek zopakuje a utřídí svoje povinnosti.
Můžete mu pomoci rozdělit všechny úkoly na menší hromádky a uspořádat je tak, aby se postupně střídalo například psaní, kreslení, počítání, čtení, učení se zpaměti a podobně.
Nabídněte dítěti, že mu zkontrolujete výsledky, až bude hotovo. Věnujte se opravdu jen výsledkům, nehodnoťte například rychlost, s jakou vypočítal příklad nebo jak ošklivě píše.
Nechte dítě, aby úkoly zpracovávalo samostatně. Domluvte se, že jej pouze upozorníte na chyby. Nejlépe se dítě poučí, když na svou chybu přijde samo.
Jestliže se vám zdá, že dítě nechápe zadání úlohy, chtějte po něm, aby vám zadání vysvětlilo vlastními slovy.


Ukažte mu, jak si pomoci sám

Pokud si s něčím neví rady, vyzvěte ho, aby vám konkrétně pojmenovalo krok, který mu dělá potíže nebo jej nechápe. Dítě se jednak učí popsat své problémy a navíc při objasňování problému mnohokrát přijde na řešení samo. Podporujte ho v tom, aby se ptalo na to, co mu není jasné, i ve vyučování.
Ukažte mu, jak si pomoci sám. Spoustu informací si člověk může vyhledat sám: ve slovníku cizích slov, v Pravidlech českého pravopisu, v atlase, v encyklopedii.
Doplnění mezer ve vědomostech. Zjistili jste, že dítě chápe probírané učivo a problém spočívá v tom, že chybuje v předcházející látce? V takovém případě je potřeba dát před aktuálním úkolem přednost tomu, aby se dítě doučilo učivo, které nezvládá.
Povzbuzujte dítě tím, že jej budete chválit za jeho práci a pokroky v učení. Dbejte na to, aby se zaměřilo hlavně na to, co se mu povedlo, a ne na chyby, kterých se dopustilo.

Buďte klidní a věcní

Mluvte vždy klidným a věcným tónem. Mluvte zdvořile. Místo: „Seď rovně!“ se zeptejte: „Sedí se ti pohodlně?“ Namísto „Ty mě ale vůbec neposloucháš!“ zkuste zvolit mírnější variantu: „Mám dojem, že teď myslíš na něco jiného, že?“ Je vhodnější říci: „Myslíš, že už tomu rozumíš? Nebo si to chceš projít ještě jednou?“ namísto: „No konečně jsi to pochopil!“.
Vyhněte se vyčítavým radám typu: „Musíš se pořádně soustředit,“ nebo „Musíš si to pořádně rozmyslet,“. Místo lepšího výkonu se dítě začne automaticky bránit.
Stejně tak se neuchylujte k upozorněním, které zvyšují dětské obavy z toho, že úkol nezvládnou: „Tenhle úkol je vážně těžký,“ nebo „Ty jsi jen líný,“ nebo „Tohle je přece hračka!“.

Žádný vyučovací system není ideální

To, že se dítěti ve škole příliš nevede, nemusí bezpodmínečně znamenat, že je „hloupé“. Žádný vyučovací systém není ideální. Škola klade důraz jen na úzkou část lidských schopností a dovedností. Ve škole se učíme počítat, psát, číst, jsme nuceni si zapisovat a posléze zapamatovat informace z tabule, poslouchat výklad učitele, učit se cizí slovíčka a zařazovat je do gramatických struktur... Ke všem těmto činnostem využíváme levou hemisféru mozku. V mnohem menší míře ve škole upotřebují schopnosti pravé hemisféry. Sem patří obrazné vyjadřování, představivost, srovnávání (analogické myšlení), schopnost přemýšlet o známých věcech v jiných kontextech, cit pro rytmus a hudební cítění, schopnosti chápat celek, empatie, učení na základě zkušenosti atd. Rozvíjení pravé hemisféry podporují školy využívající alternativní způsoby výuky, například škola waldorfská.

Zatěžkávací období

Neúspěchy ve škole u středoškoláků mají většinou trochu jiný důvod, než jsou poruchy učení. Mnozí z nich prošli základní školu bez větších obtíží, vlastně se ani nemuseli učit a tudíž se učit ani nenaučili. Střední škola je však náročnější. Navíc se zde střetávají děti z různých ZŠ, které byly na rozdílné úrovni. První půl rok tedy bývá o stírání rozdílů. Z nějaké té pětky proto není třeba hned dělat horor.
Kdyby ale potíže přetrvávaly, je třeba začít hledat pravé příčiny neúspěchu. Mohou to nakonec být i už zmiňované poruchy učení, které dítě během základní školy dokázalo slušně zvládat, ale na střední už to prostě nejde. I v tomto případě může pomoci pedagogicko-psychologická poradna.


Problémy ve škole a nejrůznější neúspěchy ve školních lavicích způsobují, že se děti cítí nešťastně. Naopak štěstí pociťují tehdy, když mají dobré vztahy s rodiči a přáteli. Věří, že se budou mít lépe než jejich rodiče a jejich důvěře se vedle rodičů těší lékaři. Vyplývá to z průzkumu společnosti Factum Invenio, který provedla pro UNICEF v létě mezi českými dětmi.

Foto: Samphoto.cz
Zdroj: zenyprozeny.cz, rodina.cz, Efektivní metody učení