For Kids
Také vás trápí atopický ekzém? PDF Tisk Email
Napsal uživatel redakce   
Pondělí, 22 Duben 2013 00:00

dp2390887Máme tu jaro a s ním, bohužel, zhoršení stavu většiny atopiků. Příroda se probouzí, tráva se zelená, první květiny a stromy kvetou a vzduch se alergeny jen hemží… Co dělat s tím, aby to naši nejmenší přežili ve zdraví?

Pokud máte doma dítě s atopickým ekzémem, jistě pro vás není novinkou, že tímto onemocněním trpí každé páté dítě v Evropě.

 

Atopický ekzém, zánětlivé a svědivé kožní onemocnění, postihuje stále více dětí krátce po narození nebo v prvním roce života. Dispozice jsou dány zčásti geneticky, propuknutí AD však zásadně ovlivňuje péče o pokožku dítěte v prvních měsících života.

„Výzkumy z posledních 5 let prokázaly, že 15 až 25 % dětí trpí ekzémem. Nebyly to dětské geny, které prošly takovou změnou, změnilo se naše prostředí. Dochází tak k narušování ochranné kožní bariery, čímž se zvýšily předpoklady pro vznik a rozvoj atopického ekzému,“ upozornil přední britský dermatolog Prof. Michael J. Cork, vedoucí výzkumu katedry dermatologie University of Sheffield, na Kongresu primární péče konaném vloni v Praze.

Kůže malých dětí je mnohem tenčí než u dospělého, přesto má zásadní ochrannou funkci. Přítomnost vody v kožních buňkách posiluje funkci bariéry, při vysychání kůže dochází k jejímu narušení, ztrátě vody a tím ke snazšímu proniknutí alergenů z vnějšího prostředí.

 

Atopos znamená v řečtině zvláštní - kůže potencionálních „atopiků“ reaguje zvláštním způsobem i na běžné podněty. Těmi jsou sliny, pot, jídlo nebo moč a stolice. K jejich odstranění je nutné používat účinné, ale zároveň šetrné mycí přípravky.

Základním předpokladem úspěšné prevence propuknutí atopické dermatitidy u kojenců a malých dětí je znalost a omezení faktorů vyvolávajících svědění a dráždění pokožky. Maminky jsou již v porodnici informovány o tom, v čem koupat a čím vhodně následně „domašťovat“ kůži novorozence a tím předejít rozvoji AD.

Často doporučované pravidelné koupání pouze v čisté vodě nemusí být optimální z následujících důvodů:

1. Samotná čistá voda neodstraní z pokožky zbytky výše uvedených mastných nečistot.

2. Riziko může přinášet i tvrdá voda s vysokým obsahem minerálních látek, může mít za následek porušení ochranné bariéry pokožky a vzniku zánětu.

3. Prolomení bariérové funkce kůže dítěte způsobuje i koupání v samotné vodě, která má vyšší pH než pokožka a zapříčiňuje její vysychání.

Přednosta dermatovenerologické kliniky FNKV a 3. LF UK profesor Petr Arenberger vysvětluje:

„Tak například olivový olej může při kosmetickém používání ochrannou bariéru dětské kůže zbytečně zatěžovat. Je to o to záludnější, že změny kožního povrchu se obvykle neobjeví hned, ale až po několikerém použití, takže obtíže hned nespojujeme s použitím nevhodného kožního prostředku. Z tohoto pohledu se tedy pro zdravou kůži jeví nejpříznivěji olejové¨přísady v krémech, které jsou na bázi vysoce minerálních olejů.“

Mezi rodiči nadále panují některé zažité názory například, že produkty bez konzervantů jsou pro děti vhodnější. Konzervanty však chrání výrobek před usazováním a množením bakterií a plísní a zvyšují tak dlouhodobě jejich bezpečnost.

„Koncentrace konzervantů v produktech s kontrolovaným složením pro děti jsou natolik nízké, že byste dítě museli umýt 50 miliónkrát za den, aby to bylo nebezpečné.“

„Pro šetrné omytí a zvláčnění dětské pokožky doporučuji speciálně vybrané mycí prostředky pro děti, jako jsou například koupelové oleje. Ty vytvoří okluzní ochranný film na pokožce a zabezpečí ji proti ztrátě vody. V moderním dermatologickém pojetí se používání těchto koupelových přípravků využívá k prevenci atopické dermatitidy i k její léčbě.“

Léky při léčbě ekzému

Tím se pomalu dostáváme k tomu, jak atopický ekzém léčit…

Úlevové léky – Přinášejí úlevu v podobě snížení svědění, silného zarudnutí. Preventivní s protizánětlivým účinkem - tyto léky brání rozvoji alergické reakce, o jejich užitečnosti a vhodnosti rozhoduje vždy lékař – alergolog s kožním odborníkem.

 

Promašťovací krémy - Péče o suchou kůži je nejdůležitější. Pravidelným promašťováním kůže zlepšíme její funkce. Podaří-li se stav kůže zlepšit pomocí tzv. promašťovacích krémů a mastí, obyčejně se podstatně zlepší i ekzém. Spotřeba promašťovacích krémů a mastí při správné léčbě je poměrně velká. Promašťovací krémy vtíráme několikrát denně do zdravé i postižené kůže, ale vždy jen tolik, kolik se vstřebá. Na kůži nesmějí výrazně zůstat přebytečné nánosy. Pod silnou vrstvou krému nebo masti se kůže přehřívá, špatně dýchá a stupňuje se svědění. Důležitá zásada je: čím méně krému a čím častěji, tím lépe.

Skleněný pilník – Novinkou na trhu je zvláštní pilník, kterým odborníci doporučují ošetřit pokožku právě před promašťováním. Skleněná peelingová čočka totiž příznivě působí na pokožku. Křemičitá brusná plocha má protizánětlivý účinek a pokožku hydratuje. Čočku byste měli použít na čistou, zvlhčenou pokožku a postižená místa čočkou "hladit" jedním směrem. Nepoužívejte tlak ani sílu!! Křemičitá brusná plocha zmírňuje svědění a pokožka se po aplikaci zklidní. Krém potom lépe prostoupí pokožkou.

Zevními hormonální léky - tzv. lokálními kortikoidy - Využíváme jejich rychlý protizánětlivý a protisvědivý účinek. Neléčí onemocnění, ale pouze ho zklidňují a to jen po dobu, kdy je pacient používá. Používáme je jen v době největšího zhoršení ekzému a k překonání kritických obtíží. Jakmile se ekzém zlepší, ihned hormonální lék vysazujeme a vracíme se k osvědčeným udržovacím lékům a zvláčňujícím mastem. Této léčbě říkáme intervalová, protože hormonální léčbu vždy na několik dnů přerušujeme a používáme jiný, nekortikoidní lék. Pauza v hormonální léčbě by měla být nejméně tak dlouhá, jak dlouho jsme hormonální lék používali. Jsme mnohem raději, když je dvojnásobná. Je vhodné si přesně značit do kalendáře, kdy používáte kortikoidní krém nebo mast. V praxi to například znamená, že 3 dny použiji hormonální lék a 6 dnů ošetřuji jiným způsobem. Kortikoidní preparát aplikujeme 1-2x denně, přesně jen na místa akutního zánětu, která jsou zarudlá a zduřelá. Ošetřujeme především na noc, ale až po vstřebání zvláčňujícího krému (asi za půl hodiny po promaštění). Volbu konkrétního léku je nutné ponechat na kožním lékaři, který při doporučení musí vzít v úvahu věk pacienta, rozsah a lokalitu ošetřované plochy, typ a stádium ekzému, eventuální druhotnou infekci a typ kůže pacienta.

 

Kdy se zhoršuje atopický ekzém?

  • v podzimních a jarních měsících
  • při chřipkových onemocněních
  • při zánětech horních dýchacích cest
  • při angíně
  • při zánětu středního ucha
  • při běžné rýmě
  • při prořezávání zoubků
  • při zvýšené teplotě různého původu
  • při zažívacích potížích
  • při střevních parazitech
  • při konzumaci některých nevhodných potravin (čokoláda, plísňové sýry, vlašské ořechy, konzervované potraviny, kořeněné nebo kyselé pokrmy, aromatické ovoce)

 

Které vlivy působí nepříznivě na atopický ekzém?

  • časté mytí mýdlem
  • kontakt se saponáty
  • nadměrné a příliš časté mytí i jen běžnou vodou
  • používání pěny do koupele
  • návštěvy plaveckých bazénů s upravovanou chlorovanou vodou
  • vlněné tkaniny, kožešiny, látky s vlasem (flanel, plyš, samet apod.), oděvy z umělých vláken
  • dráždivé chemikálie (vyvolávání fotografií, práce v chemické laboratoři, barvy, ředidla, modelování s hlínou)
  • prašné prostředí (hřiště, prach, cement)
  • hlína (zahrada, chata, chalupa)

 

Co způsobuje silné svědění kůže u pacientů s ekzémem?

Látky, na které je pacient alergický:
pyl, prach, roztoči, některé druhy potravin (např. příliš ostrá a kyselá jídla, mléko, vejce, ryby, čokoláda, někdy ořechy, aromatické ovoce), nespecifické provokační faktory změny v teplotě a vlhkosti ovzduší, zapocení a psychický stres. 

Svědění je často kruté a úporné, proto jsou malé děti postižené ekzémem často plačtivé a mrzuté. Stav je navíc zhoršován i dlouhodobým nedostatkem odpočinku a nočního spánku, který je znemožňován mučivým svěděním.

 

Je ekzém vyléčitelný?

Atopický ekzém je onemocnění s vrozenou dispozicí, není proto v možnostech současné medicíny se tohoto onemocnění zcela zbavit. Je však možné, při pečlivém dodržování všech léčebných a preventivních opatření, „dostat ekzém pod kontrolu“. Příznaky ekzému slábnou s postupujícím věkem. Většinou vymizí do dvacátého roku věku a jen ve zcela ojedinělých případech, u nejtěžších pacientů, sužuje postiženého i déle.

 

Zdroj: moje-rodina.cz, atopickyekzem.cz,  foto: SAMphoto.cz