For Kids
Úroveň hygieny na školách má stále velké rezervy PDF Tisk Email
Napsal uživatel redakce   
Pátek, 25 Září 2015 00:00

01Z průzkumu, který v červenci proběhl mezi řediteli základních škol a školními psychology z Asociace školních psychologů, vyplývá, že pokud jde o hygienu na českých školách, situace se oproti loňskému roku mírně zlepšila. Ovšem i nadále se najdou rezervy, kde je co zlepšovat. Například není dostatek hygienických potřeb na toaletách a děti i nadále nemají dostatečné soukromí.

 

Nedostatek soukromí může vést až ke zdravotním potížím

Většina z nás si asi jen těžko představí, že v zaměstnání na toaletě není možné zavřít dveře. Bohužel pro velké množství dětí školního věku je tato situace běžná. Nedostatečné  soukromí při používání toalety potvrzuje necelá polovina dotázaných ředitelů základních škol. S tím souhlasí i PhDr. Jana Zapletalová, předsedkyně Asociace školních psychologů: „Řada dětí má obtíže s vykonáváním potřeby ve stresu, proto raději méně pijí a čekají až na domácí prostředí. Jiné děti řeší tento problém tak, že se snaží odcházet na toaletu v průběhu výuky.“ Přitom odkládání návštěvy toalety může vést dokonce až ke zdravotním potížím. „I přes nepravdivé mýty o "prasknutí" močového měchýře, může odkládání návštěvy toalety zejména při dlouhodobém opakování vést až k poruše vyprazdňování močového měchýře, která může vyžadovat i odbornou léčbu. Navíc zvyšuje i riziko výskytu močové infekce,“ doplňuje MUDr. Jan Pokorný, primář urologického oddělení Nemocnice v Karlových Varech.

 

Výzdoba téměř není k vidění

85 % dotázaných ředitelů uvedlo, že v umývárnách ani na toaletách nemají žádnou výzdobu. Takovému zvelebování dávají ředitelé škol nejmenší prioritu. Za stěžejní považují jen to, aby byly toalety i umývárny čisté. „Často se setkáváme s tím, že klíčovým parametrem pro ředitele škol bývá pouze čistota toalet. Veselá výzdoba je tak k vidění spíše v prostředí mateřských škol, což je škoda. I pro děti na základní škole je totiž důležitá i určitá míra přívětivosti prostředí, které sekundárně vyvolává pocit bezpečí. Děti se zpravidla necítí dobře v prostředí, kde jsou pouze holé bílé stěny, to na ně někdy může působit dokonce až depresivně,“ dodává PhDr. Jana Zapletalová za Asociaci školních psychologů.

 

Nedostatečná kapacita jako častý problém

Ředitelé v dotazníku také často zmiňovali, že je v jejich škole nedostatečné množství toalet. Problém je hlavně s kapacitou dívčích toalet, kde se často tvoří fronty. Díky tomu pak žákyně nestíhají navštívit toaletu o přestávce a musí na ni odcházet při hodině, což někteří učitelé neradi vidí. Ředitelé dále shodně uvádějí, že by kapacitu toalet chtěli navýšit, ale brání jim v tom nedostatek finančních prostředků.

S výukou hygienických návyků jsou rodiče ve skluzu

Průzkum se věnoval také otázce vytváření základních hygienických návyků u dětí. 95 % dotázaných ředitelů uvedlo, že je této problematice v rámci vyučování věnován dostatečný prostor. Ředitelé se pak shodují také na tom, že některé děti nemají dostatečně osvojené hygienické návyky z domova, a to zejména mytí rukou před jídlem, po použití toalety a podobně. „Obecně lze říci, že rodiče jsou tím nejdůležitějším příkladem a zdrojem návyků, které se musí vytvářet od útlého věku. To, že děti přichází do školek a škol nepřipravené v základních dovednostech, je obvykle spojováno se sociálním zázemím rodin. Vždy je důležité, aby se s nácvikem základních hygienických návyků u dětí začalo co nejdříve. Vzhledem k tomu, že hovoříme o návycích, je třeba počítat s tím, že je musí děti „trénovat“, a to vyžaduje důslednost. Bohužel právě ta ve výchově často chybí,“ vysvětluje PhDr. Jana Zapletalová.

 

 

 

 

Nedostatek financí aneb „pomozte si sami“

80 % ředitelů uvedlo, že se na vybavení školy hygienickými pomůckami nepodílí rodiče ani žádní další sponzoři. Veškeré potřebné propriety tedy škola financuje z vlastních zdrojů. Často pak nezbývají finance na rozsáhlejší rekonstrukci. V rámci ní tak ve většině škol dochází pouze k malování, méně pak k výměně obkladů, mís a umyvadel. Na složitější úpravy stavebního charakteru či výměnu stoupaček pak dosáhne jen minimum školních zařízení. „Školy si ve většině případů musí poradit samy, což je složité zvláště tehdy, pokud je škola v malém regionu a není dostatek finančních prostředků. Školy by si tedy měly samy hledat podporu, hodně záleží na obratnosti ředitele najít pro svoji školu vhodnou příležitost, jako například soutěž, která umožní škole získat finance či hygienické prostředky,“ doplňuje PhDr. Jana Zapletalová.

 

Pomoc na dosah

Společnost Unilever se rozhodla pomoci a pokračuje již druhý rok v úspěšném projektu „Domestos pro školy“. Ten má za cíl zlepšení hygienických podmínek ve školách a školkách, a to i díky maličkostem, které nevyžadují vynaložení velkých finančních prostředků. Motivací pro školy i školky je pak také peněžitá výhra (čtyři ZŠ vyhrají 200 000 Kč, čtyři MŠ 100 000 Kč), která je určena na rekonstrukci toalet. Každá vítězná škola a školka získá také 100 000 Kč ve zboží od partnerů projektu – Rako (keramické obklady) a Ravak (sanitární vybavení). Dalších 100 škol a školek obdrží produkty Domestos na rok zdarma. Školu lze již teď registrovat na webu www.domestosproskoly.cz, kde bude od 14. 9. 2015 do 22. 11. 2015 každých 14 dní zveřejněna aktivita, která škole pomůže zvelebit prostředí toalet. Pomoci však mohou i rodiče, a to jak hlasováním pro fotky vybrané školy, tak i nákupem výrobků značky Domestos, za které mohou darovat škole body potřebné pro úspěch v soutěži.

 

Úrovní stavu školních toalet se v současné době zabývá také Státní zdravotnický ústav, který projekt plně podporuje. „Problémy žáků ve školách s vyprazdňováním mohou být příčinou zásadních zdravotních problémů. V současné době jsme se na našem oddělení hygieny dětí a mladistvých podrobně seznamovali s danou problematikou, známou spíše z literatury, s úmyslem zjistit aktuální situaci v České republice. Uvítali jsme proto projekt „Domestos pro školy“, který se již stavem školních toalet zabývá. Je to vykročení správným směrem a jeho další pokračování plně podporujeme,“ uvedl MUDr. Miloslav Kodl ze Státního zdravotního ústavu.