For Kids
Kdy jsou HA mléka vhodná a kdy ne? Jak správně vybrat náhradní mléčnou stravu? PDF Tisk Email
Napsal uživatel redakce   
Středa, 16 Srpen 2017 00:00

V současnosti se alergická onemocnění objevují u stále většího počtu malých dětí. Na vzestupu těchto onemocnění se podílí kromě jiného i nesprávná výživa, a to již od raného věku, proto se klade důraz na její správnost už od narození. Abychom děťátku dopřáli to nejlepší a zároveň podpořili jeho zdraví, je důležité dbát na kvalitní výběr stravy. Tím nejlepším je pro miminka samozřejmě mateřské mléko. Zejména první dny, kdy je miminko kojené, obsahuje mateřské mléko celou řadu imunitních látek, které přispívají k posilování imunitního systému.

 

Dle doporučení Světové zdravotnické organizace se doporučuje výhradní kojení do ukončeného 6. měsíce. Rovněž tak od ukončeného 4. měsíce, kdy je možné začít s podáváním prvních nemléčných příkrmů, se doporučuje pokračovat v kojení.

Mateřské mléko kromě jiného ovlivňuje i výskyt civilizačních onemocnění, jako jsou metabolický syndrom a kardiovaskulární onemocnění, které děti mohou potkat později v dospělosti. Děťátko také chrání před infekcemi, viry a v neposlední řadě i alergiemi.

 

Sunar_image photo-min

Pro zdravý vývoj organismu

Co to je alergie a jak se projevuje? Zjednodušeně se dá říci, že alergie je nepřiměřená reakce organismu na běžné látky, se kterými se člověk setkává. U nejmenších je nejčastější tzv. alergie na bílkovinu kravského mléka. Je to totiž první alergen, se kterým se novorozenec nebo kojenec může setkat. Alergie na mateřské mléko bývá poměrně vzácná. Někdy pomůže pouze upravit stravu kojící maminky např. snížit konzumaci kravského mléka či mléčných výrobků a reakce miminka sama odezní. V případě, že i po změně stravovacích návyků matky reaguje dítě na mateřské mléko negativně, je třeba vyhledat lékaře. Alergie na bílkovinu kravského mléka se u miminek vyskytuje asi ve 2–5 % a u většiny z nich naštěstí většinou brzy vymizí. Zvýšená citlivost na alergeny je dána i tím, že střevo miminka není ještě dostatečně vyvinuté tak, aby se s ním bylo schopno vyrovnat. Větší pravděpodobnost rozvoje těchto obtíží je u miminek, v jejichž rodině se alergie již vyskytuje. Proto by měl i ošetřující lékař vědět, jaké jsou projevy a zda někdo z blízkých příbuzných trpí nějakou formou alergie. Dá se tak včas zahájit preventivních opatření týkající se správné výživy.

Jakmile je alespoň jeden z rodičů alergik, je třeba opatrnosti zejména u nekojených dětí a při podávání náhradní mléčné výživy či prvních nemléčných příkrmu. Pokud trpí oba rodiče stejným typem alergie, dá se říci, že pravděpodobnost rozvoje alergie je až 80%. Nicméně, není třeba se ničeho obávat. Z posledních výzkumů vyplývá, že oddalování podávání potenciálních alergenů nevede ke snížení výskytu alergie. Znamená to pouze, že je u takto potenciálně rizikových dětí potřeba zvýšené opatrnosti a při prvních příznacích ihned kontaktovat ošetřujícího lékaře. Ten pak rozhodne o dalších opatřeních a zavedení správné výživy.

Jaké jsou tedy projevy alergie? Nejčastěji jsou to kožní vyrážky, ekzémy, kopřivka, otoky, zvýšená dušnost, laryngitida, průjem, koliky, zvracení.

Pro kojence se zvýšeným rizikem vzniku alergie a pro ty, kteří již nemohou být z jakéhokoliv důvodu kojeni, jsou pak k dispozici tzv. speciální hypoalergenní mléka označená zkratkou HA.  U těchto mlék je alergizující složka – bílkovina speciálně upravena, částečně naštěpena tak, aby se snížila její alergenicita. Jedná se tedy o preventivní opatření. Jejich užívání by mělo být doporučeno pediatrem, který rozhodne na základě rodinné anamnézy a zdravotního stavu miminka. Tato mléka nejsou v žádném případě určena pro kojence, kteří již alergií trpí. Pro ně jsou pak určena jiná speciální mléka. Jejich použití opět doporučí lékař na základě zdravotního stavu miminka. Hypoalergenní mléka obsahují ve svém složení vše potřebné pro zdravý růst a vývoj miminka.

A jak pokračovat se zaváděním prvních příkrmů?

Pro miminko je nejideálnější výhradní kojení do 4 – 6 měsíce. Kolem ukončeného 4. měsíce je období označované odborníky jako tzv. „imunologické okno“, kdy se doporučuje postupně zavádět první nemléčné příkrmy. Organismus je připraven „seznámit“ se s novými potravinami a navodit si na ně toleranci. Neodkládejte v tomto období ani zavádění lepku, vajec, pšenice či ryb.  Při zavádění nových potravin postupujte obezřetně a novou potravinu podávejte ve velmi malém množství. Nově zaváděné potraviny se doporučuje tepelně zpracovat a to vč. ovoce a zeleniny. Dětem od 24. měsíce věku je vhodné nadále podávat i mléčnou výživu například v podobě Sunaru premium 4, který přispívá k rozvoji imunity, mozku a poznávacích funkcí děťátka a mimo jiné zajistí dítěti i 100% denní dávky vápníku.