Ach, ta láska nebeská… Tisk
Napsal uživatel Lydie Junková   
Úterý, 15 Duben 2008 12:40

Motto: Bolení zubů a lásku považujeme za skutečné teprve tehdy, když nás přepadnou… (Neznámý autor)

Co je bolení zubů to ví, nebo se dozví, snad každý – ale CO JE TO LÁSKA? Nejenom v hudbě, literatuře a filmech se tak, či onak, téměř všechno točí kolem lásky, ale zabývá se jí také věda, která se pokouší vypátrat, proč se zamilováváme, které hormony v tom hrají roli, proč z nás láska činí blázny. (To je ta láska bláznivá...) A není to pouze věda uzavřená v pracovnách! Existují populárně vědecká díla, jakým je kupř. Umění života (Kunst des Lebens), které napsal sociální psycholog Erich Fromm. Mnozí psychologové a spisovatelé se tomuto tématu rovněž věnovali: např. Američan M.Scott Peck charakterizoval lásku jako úsilí obohatit své „já“ ve prospěch svůj nebo někoho druhého. Australan J.T.Condon definoval lásku jako snahu o druhém něco vědět, být ním v interakci, ochraňovat ho, vyhýbat se odloučení, uspokojovat jeho potřeby...

Tyto a další názory bývají konfrontovány s dnešním pojetím, které odráží – naštěstí nikoli u všech - tržní přístup k životu a odlišnou stupnici hodnot. Záleží na prostředí, ve kterém láska pobývá. Existuje ve všech kulturách, ale formy jejích projevů a způsoby její interpretace se liší. Velmi se liší také v individuálních pojetích, tedy jak ji chápou jednotliví lidé, poněvadž závisí též na jejich osobních vlastnostech a zkušenostech – což možná víte sami. Ale jaké druhy lásky vůbec známe? Lásku mateřskou ( k dětem), k rodičům, přátelům, lásku manželskou i mimomanželskou, lásku k bližnímu (altruismus), lásku erotickou, sebelásku (egoistickou, narcismus), lásku k bližním, k těm, kdo potřebuji pomoc, lásku k bohu, víře, náboženství; vyskytuje se i láska k mytologické, či zidealizované osobě: světci či diktátorovi, nebo k obecně známé, velké osobnosti: umělci, mysliteli, filosofovi aj.

Avšak existuje i láska ke zvířatům (alespoň některým, třeba domácím mazlíčkům) nebo k přírodě atd. Leč abychom nezapomněli na lásku k domovu (domovině), vlasti, národu … Různé epochy vývoje lidstva, různá etnika chápou arci lásku odlišně. Nemůžeme v krátkém článku podniknout výlet do všech končin a epoch, ani ke všem sociálním skupinám, počínaje pravěkými rody, kmeny, pokračuje třídami (jak je definují francouzští historikové) a konče státem a nadstátními uskupeními. Navštivme tudíž alespoň antiku.

V literatuře i dílech řeckých filosofů nalezneme tuto typologii lásky: Agapé – láska nesobecká, Erós – láska vášnivá založená ne tělesné a duševní přitažlivosti (bez ohledu na pohlaví), Fíliá –láska přátelská, Ludos – láska hravá, přelétavá, Mániá –láská šílená, žárlivá, vlastnická (až ničivá), Pragma –láska praktická, umění najít a vybrat si vhodného partnera, Storgé –něžná láska založená na dlouhodobé oddanosti (zvláště mateřská).

Bezesporu bychom všechny uvedené druhy lásky mohli doplnit - a není vyloučeno, že vás ještě nějaké napadnou, jestliže se zamyslíte… A potom byste nám své nápady mohli sdělit…